Kategorie TRIP tipy

Protože jsem se na toto téma setkal s mnoha odlišnými pověstmi, přihodím něco ze své zkušenosti z posledního výletu na St Cuthbert’s Way.  Tedy fakta: až na jednu výjimku jsme nikde nečekali déle než 5 minut. Bezmála všichni, co jsme zastavili, říkali, že neviděli stopaře tak 10 let, ale zastavili. Takže to funguje. Jediná výjimka nastala u výjezdu na dálnici A1 (i.e. hlavní tah London-Edinbourgh, čili taková trochu rušnější silnice), kde jsme navzdory výbornýmu místu čekali bezmála hodinu. Výjimka, co potvrdila celosvětový pravidlo „čím hustší provoz, tím nepřekonatelnější se stává kabát odložený na zadní sedadlo problémem.“ Overall: stopování po Severní Anglii a Skotsku = excelentní a doporučitelné!

Ten fousatej na obrázku prohlásil, že ten, kdo tam ty stromy zasadil, moc dobře věděl, co dělá. Já si to teda taky myslím. Taky jsem si myslel, že vzhledem k tomu, jak epický jsou tam západy slunce s výhledem na katedrálu, tam každej večer musí bejt alespoň jedna barbecue banda. Navíc když je to jenom 5 minut od Science Site (!) Ale ouha. Málo lidí ví o tomhle kouzelným místě. Lidi se asi bojí přelézt plot, co je tam beztak proto, aby odtud neutekli koně, co se tam tu a tam pasou. Ani na meditaci ani na piknik nenajdete lepší místo. Kouzelnější by snad mohlo být jen tehdy, kdyby tam namísto šesti stromů bylo stromů sedm. A že nejsem lakomej, tak vám prozradím, kde to je. Cestu už si musíte najít sami…

Ve Skotsku se říká: „Když se vám nelíbí počasí, tak počkejte 5 minut.“ A tak to bylo a fungovalo. Od azura až po letní bouřku, která ukázala, že některé rozmary skotského počasí je nejlepší sledovat přes pintu skotského ležáku. Cesta Svatého Cuthberta začíná v Melrose (kouzelným to místě) a končí na Holy Island of Lindisfarne (místě snad ještě kouzelnějším). Celá cesta měří 100 km a na každém kilometru se dá najít bezpočet dalších kouzel. Ještě k tomu je výborně značená a nouze není o příležitosti, kde se ukrývat před letními bouřkami s avizovaným ležákem v ruce. Prostě nádhera. Napsal bych víc, ale raději o to více přiložím fotek…

Jako každý Zelený čtvrtek jsem si i letos jako správný post-hipster pustil Jesus Christ Superstar. A přitom si osmažil řízky. Vepřový…

Dodíváno. Dosmaženo. Sbaleno. Ale stejně pořád nemůžu vyrazit. Čekám na pošťáka, co mi má přinést mapu. Vyhlídnul jsem si super trek na hranicích Skotska a Anglie a na e-bayi k němu zakoupil mapu. Ale byly tři a pošťák nikde. A tak jsem nevěděl coby. Počkat? Vyjet bez mapy? Nakonec jsem si řekl, že si nemá cenu kvůli blbýmu pošťákovi, co může přijít třeba až s pomlázkou na velikonoční pondělí a nebo taky nikdy (nakonec přišel na Bílou sobotu, pozn.ed...

Jak jsem již předesílal v postu Go South!, kolem Wear se vine walking trail Weardale Way, co začíná skoro u pramene a vede až k majáku u ústí v Sunderlandu. Proto i severním směrem po proudu Wear si můžete udělat libovolně dlouhý výlet, v závislosti na tom, kolik máte času. Určitě zvolte pravých břeh, protože na levém je trochu džungle. Sejděte od Gala Theatre po schodech k řece a za pár minut už kličkujete mezi ovcemi pasoucími se na zelených paloučkách nad řekou. Mostů je tu rovněž poskrovnu, tak na to myslete pokud se nechcete vracet stejnou cestou zpátky. První mostík, který se dá severně od Durhamu objevit, je zvláštní v tom, že se nedá přejít, ale musíte ho podejít. Nevěříte? To se tam asi budete muset vypravit...

Od Science site vede na jih docela nenápadná pěšinka, co vás dovede kolem plotů botanické zahrady University of Durham až do míst, kterým se říká Low Burnhall. Kouzelná jsou tato místa v tom, že si tam můžete udělat malou hodinovou procházku a nebo tam klidně bloudit celý den a přitom být pořád nadostřel Durhamu. Asi sedmdesáti hektarový plácek z většiny připomíná takové ty vyprahlé svahy s vinnou révou okolo Středozemního moře, navzdory tomu, že tam není ani vinná réva, ani moře. Ale pěšinky vás taky provedou nehlubokými lesíky či kolem povedených landartových výtvorů – lidiček z vrbového proutí. A jste-li ornitologové, tak se tam zblázníte. Oblast je orámovaná silnicí A167 a řekou Wear. Nejjižnější zajímavostí je Su...

Na levém břehu řeky Wear je nádherná cesta, která by vás dovedla z Durhamu až do Shinecliffe. Naneštěstí, loni v létě hodně pršelo, což se nelíbilo svahu nad řekou. A tak se ten svah prostě sesul. Přijeli chlapíci v džípech a helmách, který tomu svahu měli rozumět, ale po nějaké době přišli na to, že mu vlastně nerozumí. A tak po okolí rozseli ploty a cedule s nápisy, že tomu vůbec nerozumí a že se tedy proto cesty kolem řeky uzavírají. Všechno zlé je však pro něco dobré. Cesta, která by normálně vypadala jako cyklotrasa z Budějc na Hlubokou (tj. dálnice plná bruslařů, cyklistů, lidí venčících psi a zamilovaných párů) je prostě pustá. Celý vršek je přitom obsetý roklemi a potůčky a desítkami blátivých cestiček, co vás dovedou na místa s nezvyklými výhledy na Durham (viz foto)...