O colleges

Když zadáte do Google překladače slovo college vyskočí vám české slovo kolej. Hmm… Asi bych být Google překladačem napsal před to slovo do závorky „něco úplně jiného než“… Tak si v tom trošku pojďme udělat pořádek:

kolej

1. (e,Ž) stopa po kolech vozu.
2. (e, Ž) zařízení vysokých škol pro ubytování studentů – proslulé především díky tzv. *kolejbábám (ženám, které jsou ve světě obdivovány pro to, kolik věcí jsou schopny obstarat v jediný okamžik; popsány byly i případy, kdy kolejbába sleduje nový díl Ordinace v Růžové zahradě, telefonuje si s kamarádkou, vybírá si oblečení na e-shopu, zapůjčuje studentům klíče od studoven a ještě zvládá prodávat bagety); a dále díky tzv. *chodbovkám (neformálním setkáním studentů na chodbách, jejichž účelem je vzbudit celou kolej; začínají zpravidla nenucenou konverzací a končí ve velké většině případů fotbalovým utkáním s kolejním inventářem). Podle některých výzkumů mají koleje nezastupitelnou roli v české ekonomice – koleje (jakožto instituce) jsou podle některých statistik uváděny jako největší plátci spotřební daně v ČR (především za alkohol a cigarety). Byly popsány i pozitivní vlivy kolejí na českou natalitu.

Tolik ke kolejím českým. Jak je to s Colleges? Rozdíl je zcela zásadní: když se náhodou ocitnete na britské college, nepřipadáte si jako na koleji, ale spíše jako na schůzce Svobodných Zednářů. „A počkej, Vořechu, neříkal si náhodou, že bydlíš na privátě?“ No šak! O tom všem se vám teď chystám povědět….

University of Durham má celkem 16 kolejí, takže čtyřikrát víc než v Bradavicích. Pamatujete si ale, jak spolu koleje v Bradavicích soupeřily? Jak se předháněly která bude lepší ve famfrpálu, která ve zkouškách N.K.Ú. a která na konci roku vyhraje školní pohár? Tak v tom se Bradavice od Durhamu zas tolik neliší. Každá kolej má svůj tým snad úplně ve všech sportech, co si dokážete představit (od fotbal-muži po kuželky-ženy). Studenti tu nosí trička s erbem koleje, pijí z hrnečků s erbem koleje a v hospodách se pravidelně přou o tom, která kolej je lepší v ženském fotbalu, mužském ragby, která je starší, která tradičnější, kde jsou hezčí holky atakdále.

Co je na tom trošku nezvyklé? Že člen koleje jste i v případě, že bydlíte úplně jinde než na koleji (což je můj případ). Tzv. out-livers (ne, není to ošklivá nemoc, na jejímž konci vám musí vyoperovat játra; znamená to prostě že žijete out of college) dostanou kolejní členství přidělené losem od studentského informačního systému a bingo! můžete se účastnit kolejních akcí jako jsou formální večeře v hábitech (nekecám), přednášky a semináře, procházky, chození do kina a spoustu dalších vychytávek – program je vskutku plný zajímavých věcí.

Koleje mají v Durhamu zajímavou roli – když si představíte pohádku, ve který je hrdina, drak, co má být udolán, a kouzelná babička, co hrdinovi dává rady, tak hrdina jste vy, drak je univerzita a ta kouzelná babička je kolej. Na každé koleji vám vlastně přidělí babičky hned dvě – mentora a tutora. Tyhle kouzelné babičky jsou zodpovědné (a prý i slušně placené) za váš odborný i personální růst. Takový výchovní poradci, psychologové a knězi v jedné osobě. Celé je to trošku složitější, ale v zásadě právě tak. Ať už tak na koleji bydlíte či nikoliv, máte za sebou silnou instituci, která by vám vždy měla podat pomocnou ruku v případě jakýchkoliv nesnází…

No, proč vlastně na koleji nebydlet? Problém je (jak tušíte) ve financích. Potkal jsem jednoho kluka, který bydlí na University College. Kdo neviděl, neuvěří. Je to kolej založená ve stejném roce jako univerzita. Stojí přímo na hradě; prochází se do ní branou, v níž stojí hlídač v uniformě, který pouští studenty a otáčí dychtivé turisty. Ptal jsem se toho klučiny, jak se dá dostat do takové koleje. Mňo, víte, co se říká o Oxford a Cambridge?  Že ani nemusíte být takový bedny – stačí když dobře veslujete a máte to v kapse. Tak podobně se ten klučina dostal na University College. Durham University nemá aplikaci mašinka jako UK, která vám kolej prostě přidělí. Pro přidělení koleje prostě musíte žádat – čím více studijních či sportovních úspěchů, tím větší šance, že dostanete prestižnější kolej. Má druhá otázka, kterou jsem tomu klučinovi položil, nebyla z nejslušnějších, ale nedalo mi se nezeptat: kolik stojí žití na takový koleji? Sedíte? Tak si sedněte. Dělá to 6000 Ł ročně. Děleno počtem měsíců akademického roku a násobeno aktuálním kursem koruny jsme okolo 20 000 Kč/měsíc. Je to s jídlem, abych byl spravedlivý. Ale stejně mi to připadá hodně.

Ceny za ubytování a stravování jsou na ostatních kolejích nižší, ale ne zas o tolik. To proto nás tolik studentů žije na Gilsgate. Na kolejích se dá však (poměrně) levně najíst (ca 5.50 Ł/jídlo – při větších objednávkách nižší ceny
nezkoušel jsem) a taky tam dost out-liverů chodí na pivo (prý se dá natočit pinta i pod dvě libry…zatím taky nemám odzkoušeno).;

Abych koleje jenom nechválil   – dost mě štve, že jednají jako samostatné instituce a nekonzultují programy s univerzitou. Takže během úvodního týdne v Durhamu, kde jsem si měl pěstovat intimní vztah s mojí kolejí, jsem zmeškal úplně všechny kolejní eventy, protože se kryly s důležitými informačními schůzkami pro zahraniční studenty atd. A tak dělám po třech týdnech v Durhamu skutečnou čest svému statusu out-livera a co se koleje týče jsem skutečně out. Bohužel. Jediné, s čím jsem s mojí kolejí (Hatfield – druhá nejstarší kolej a moc pěkná!) teď propojen, je náš famfrpálový tým. Ale o tom zase jindy.

Závěr? Pod kouzelným slůvkem college se neskrývají jen chodbovky a kolejbáby, ale instituce s promyšleným a dobře organizovaným chodem. Takže když vás někdo v Británii bude lákat na kolej, nemusí to nutně znamenat „zachlastat,“ ale třeba jít na přednášku o plagiarismu, pak na formální večeři v hábitu a potom si jít zahrát scrabble s tutorem. Tak na to bacha.