O hřbitovních ostružinách

My, obyvatelé domku v Young Street 30, jsme každý jiné národnosti. A tak si děláme jeden z druhýho srandu. Dost často. A čas od času přichystáme pro ty druhý překvapení, které se naší národnosti týká. Uvaříme pro všechny něco typicky našeho. Promítneme film z naší země. A tak. V těch překvapení se neplánovaně střídáme. Každý prostě vycítí, kdy je na něm řada. Když jsem to ucítil já, hrklo ve mně. Co mám, kruciš, uvařit typicky českýho pro obyvatele Young Street 30, když tu máme jednoho vegetariána? Pak jsem se jednou toulal po Gilsgate a objevil hřbitov, který byl úplně zarostlý kopřivami, maliním a ostružiním. Ostružiny! Vzpomněl jsem si na ta vděčná táborová jídla, kdy nás vedení vyhnalo na borůvky (které v Novohradských horách nikdy moc nerostly) a pak nám je s velkou slávou naservírovalo s těstovinama. A my si byli tak šestkrát přidat, protože to jídlo bylo tak geniálně zasloužené, jednoduché a (hlavně) chutné! A tak jsem jednoho dne strávil asi půl druhé hodiny na zarostlém hřbitově prodíraje s houštinami, abych mým spolubydlícím připravil nevšední zážitek.

Do nasbíraných pěti litrů hřbitovních ostružin jsem přidal šťávu jednoho citronu a neurčité množství třtinového cukru. Pak to celé smixoval a zcedil od malých peciček. Chuť? Geniální! Těšil jsem, až to s velkou slávou naservíruju spolubydlům…

… jenže to vypadalo, že jsem si na tom pochutnal jen já a Hasan. Ombeline si po prvním soustu s poznámkou, že je to sladký, přidala do jídla sůl! Doriana slušně ochutnala a šla si ohřát česnekovej chleba.

A tehdy mi to došlo: to snad jen my, Češi a Slováci, míváme občas sladké hlavní chody. Švestkové knedlíky. Šišky s mákem. Semlbábu. Pro ostatní národy jsou sladkosti pouze věcí dezertu.

No co, chybama se člověk učí. Příště jím usmažím bramborák a basta. Protože se tentýž večer zaseklo DVD se Zelenkovými Karamazovi v půlce a zbytek filmu nepřehrálo, dávám post do kategorie Shit happens… Ale uznejte, že se stanou horší věci.

P.S. Na ostružinách jsem byl znovu včera a tentokrát jsem je s úspěchem servíroval jako dezert…