Kategorie Walking society

Much of the Durham Dales lie within the North Pennines Area of Outstanding Natural Beauty. Once the hunting grounds for the Prince Bishops of Durham, the district provides a spectacular setting for a range of walks of various different lengths and difficulties. This destination has the advantage that it’s only a short bus ride from Durham.

Tatáž řeka Wear, co protéká Durhamem, o pár kilometrů níže vymodelovala líná údolí s profilem krajiny takřka kosmickým. V prazvláštním podrostu se tam prohání spoustu králíků, zajíců a ptáků podobných koroptvím, co jsem nikdy před tím neviděl… Ve vzduchu bylo cítit jaro. Taky mi došlo, že prměrný muž zažije jen 72,1 jar a průměrná žena jen 78,5… A to je dost málo na to jen tak to ignorovat…

Pár foteček z desáté...

Wharfedale is south of Swaledale and famous for its stunning views and dry-stone walls. It is one of the longest valleys in the Yorkshire Dales and the home of Kilnsey Crag, a limestone cliff popular with tourists and climbers alike. There is also woodland in this valley – an uncommon sight in the Dales.

Znáte to. Občas si vyhradíte čas a peníze na nějakej hezkej výlet a když vám pak celej den cedí na hlavu, říkáte si: „nebylo by lepší si za ty prachy koupit nějaký dobroty a zůstat doma?“ Předpověď na předchozí výlet na Cheviots nebyly vůbec růžové, ale předpověď na tento víkend byla dokonce ještě mnohem horší. A tak jsem váhal, zda se si raději „nenakoupit dobroty a nezůstat doma.“ Nakonec jsem byl moc rád, že jsem šel...

Cheviot Hills – known locally as the ‘heathered roof of world’ and once described by Wainwright as a ‘quiet Lake District’, its rolling hills make for fantastic walking and its landscape is peppered with ancient hill forts, including Yeavering Bell – one of the most important and best-preserved sites in the country. (převzato z http://community.dur.ac.uk/walking.society/northumberland.php)

Když se posledně vrátila spolubydla z výletu DUHWS, který jsem musel kvůli jedné eseji zmeškat, našel jsem po domě roztažené schnoucí kusy oděvu a na naší tabuli byl nápis: „Hill Hell Walking Society – never more!!“ Pokud vám na Lake District nevyjde počasí, může to být samozřejmě dost pruda. Když jsme se vypravili na Cheviots Hills, vypadalo všechno o dost lepší...

Květ z úpatí hory,

Co dal jsem ti do klína.

Jiný nosí na svém pásku,

s tebou usíná.

Ó v horách, horách,

Strmé strže, ostré ledy,

Hledám cestu k svojí milej.

Naposledy.

Květ z úpatí hory,

Uvadl a čas jej svál,

I když zkusíš všechny cesty,

Nepopojdeš dál.

Ó v horách, horách,

V hustých mračnech mezi městy,

Sníh tu pokryl tam i zpátky,

Všechny cesty.

Ó v horách, horách,

V hustých mlhách vadnou květy,

Uvízl jsem na rozcestí.

Mezi světy.

(turecká lidová)

Vzpomínáte, jak jsem líčil, kterak je moje spolubydla šílená do Harryho Pottera? Tak to jsem malinko podcenil. Ona do něj není je šílená. Ona je z něj zcela – hmm…jak to jen říct slušně… Zkrátka včera z ní vypadlo, že si na levou paži nechala vytetovat poslední slova Harry Potter ságy. Když jsem jí to nevěřil, tak mi to ukázala. Na dosud nezhojené kůži se černal nápis:

The scar had not pained Harry for nineteen years. All was well.

Proč začínám zrovna takto? Pokud byste si někdo chtěl otevřít cestovku cílící na Velkou Británii, nezapomeňte na Harryho Pottera. A nebojte se fabulovat. Na konci každého inzerovaného výletu připište tučným písmem něco jako na konci výletu uvidíme psa farmáře McDonalda, jenž byl předlouhou pro animální po...

Po každém výletě s Walking Society bývá zvykem zabrat nejbližší hospodu a čekat na ostatní walkery. Protože už mě pomalu ale jistě opouští to staré české prokletí, že všechny částky v librách násobíte třiceti, abyste se znovu a znovu ujišťovali, že v Británii je všechno fakt hrozně drahý, dávám si už taky svojí pintu. Jednak proto, že už jaksi není počasí na to sedět před hospodou a dopíjet studený čaj, a jednak proto, že je to vždycky takové pěkné zakončení konverzačního dne...

Náš autobus opět mířil na sevverozápad. Howgill Fells leží mezi Lake District a Yorkshire Dale. Wikipedie říká, že má jméno původ ve Staré severštině – haugr je označení pro horu zatímco gil znamená úzké údolí. Etymologie obvykle prozradí mnohé. Tentokrát prozradila úplně všechno. Krásný, rázovitý kraj! Ombeline před autobusem otočili a poslali domů, že prý nemá pořádné boty. Byl jsem na ně docela naštvanej. Ale když nás pak na hřebeni bičovala sněhová bouře v kolmém úhlu, byl jsem docela rád, že to udělali. Z fotek můžete mít pocit, že se nejedná o fotky z jednoho výletu, ale skutečně je tomu tak. Jednotivé fotky od sebe dělí nejvýše pár hodin. Počasí připomínalo duben s charakteristickými aprílovými výkyvy...

Co mě na Walking Society nikdy nepřestane bavit je pestrost, s jakou jsou tripy organizovány. A tak po minulých strmých svazích v Lake District přišla zase trocha rovinky – tentokrát národní park Yorkshire Dales. Asi to bude docela slavný park, protože má dokonce své české wikipedické heslo. Protože mě o den později čekal první zápas ve famfrpálu, nechtěl jsem se úplně zničil, takže jsem poprvé v historii dal košem Duncanovi (který si libuje v nejnáročnějších trasách) a šel s prezidentkou společnosti Emily krásnou, devatenácti kilometrovou procházkou kolem řeky Swale. Podzim tu už pozvolna přebíral štafetový kolík, ačkoliv počasí připomínalo spíše duben s jeho obvyklými vtípky: slunce pražilo a pražilo a my odslíkali jednu vrstvu za vrstvou...