Hadrianův val (DUHWS #2)

„Je to po čertech divná zem,“ řekl. „Víš, že kolem celé říše je obrovská zeď?“

„To snad… co já vím… proti nájezdům barbarů… ne…?“

„No jistě, jak jinak, skvělý obranný zařízení,“ ušklíbl se Cohen sarkasticky. „Už to slyším: jeminkote, támhle je šestimetrová zeď, krindypindy, co budeme dělat, asi bude lepší, když se vrátíme domů přes ty dva tisíce kilometrů stepi, místo abysme vlítli támhle do toho borovýho lesa a udělali si pár pořádnejch žebříků…“

Tak mluvil barbar Cohen v Zajímavých časech Terryho Pratchetta o velké zdi na Vyvažovacím kontinentu (podobnost Vyvažovacího kontinentu s Čínou asi nebude úplně náhodná). Mimochodem, byla to úplně první Pratchettovka, kterou jsem četl, a přesně ona zavinila, že jsem nakonec přečetl Zeměplochu skoro celou. Ale zpět ke zdím…

Pokud jde o zdi, které nejsou ani tak vysoké, jako dlouhé, sdílím skepsi mistra Cohena – jsou naivní. Tedy po té válečnické stránce. Co se jim upřít nedá je jejich krása. Zasazují do krajiny nepřehlédnutelný prvek lidské snahy, který (v různých úrovních patrnosti) přežívá po tisíciletí.

Hadriánův val asi pro většinu netřeba představovat. Tak snad jen pár vět pro tu menšinu: Hadriánův val byl vystavěn Římany v 2. stol. našeho letopočtu. V nejužším možném místě (asi 117 km) spojil západní a východní pobřeží Anglie, aby zabránil vpádům barbarů ze Skotska. Odhaduje se, že tento velkolepý projekt byl dokončen během šesti let práce (jak dlouho že se staví v Budějovicích Rejnok?). Dochované kusy valu lákají turisty a walkery. Tentokrát nebylo tak pěkné počasí na fotky, přesto nějaké přikládám…