My, Češi, říkáme ve středu, v úterý, v sobotu a tak. Dny máme jako šuplíky, do kterých ukládáme naše plány, radosti a starosti. Ve Velké Británii se zase říká on Wednesday, on Tuesday, on Satudray. Kdy bude to a to? Bude to na středě. Na sobotě a takdále. Dny tu nevypadají jako šuplíky, spíše jako polštářky, který koukají z vody a přes který lidi skáčou od jednoho k druhýmu. Netvralo dlouho a tu hru na skákání přes dny jsem začal hrát s nima. Až jsem doskákal na úplný konec. Je na čase dát sbohem Durhamu a stejně tak tomuto blogu…

…ovšem to může být matoucí pro ty, co sem přicházejí poprvé, protože post s titulem „Naposledy“ vidí jako úplně první...

Případné otázky na Durham pište prosím ke komentářům pod tento post… Nezůstanou nezodpovězeny 😉

Čas mi protéká mezi prsty a tak zkusím ještě v posledních pár postech zvýšit kredibilitu a užitečnost tohoto blogu. Následující seznam kumuluje roční zkušenost a určitě by mohl pomoci jak výletníkům, tak studentíkům, co se budou potřebovat rychle zorientovat. Seznam není ani vyčerpávající ani obsáhlý…

Swan & Three Cygnets

V téhle hospodě na břehu Wearu se dají ochutnat snad všechny točené produkty pivovaru Samuel Smith a to za ceny na Anglii nevídané – pinta tu začíná na 1.30 (!). Sednete si vždycky – hospoda se rozkládá ve dvou patrech a nehledě na roční dobu je v provozu venkovní posezení. Zavírají velmi promptně – i za cenu, že by vás měli vymést koštětem.

Hild & Bede College Bar

Asi můj nejoblíbenější studentský bar, přede...

Když jsem se doslechl, že bude v červnu v Olomouci přednášet Noam Chomsky, bylo mi fakt líto, že ho kvůli stáži v Durhamu zmeškám. Nakonec mi ale stáž v Durhamu ušetřila cestu do Olomouce. Naom Chomsky se včera ukázal v Castleu! Když se otevřel rezervační systém servery byly asi půlhodiny nedostupné. Patřil jsem k těm šťastnějším, co boj s kolabujícími servery nakonec vyhráli. Přál bych vám vidět co nastalo, když chlapík, co ho v roce 2005 magazín Foreign Policy prohlásil za největšího žijícího intelektuála, vkročil do Great Hall. Slečna, co seděla vedle mě, se mi zakousla do ramene navzdory tomu, že mě vůbec neznala a strašně to bolelo. Do chlapíka po pravici jsem zase musel strčit, protože asi minutu vůbec nedýchal...

Protože jsem se na toto téma setkal s mnoha odlišnými pověstmi, přihodím něco ze své zkušenosti z posledního výletu na St Cuthbert’s Way.  Tedy fakta: až na jednu výjimku jsme nikde nečekali déle než 5 minut. Bezmála všichni, co jsme zastavili, říkali, že neviděli stopaře tak 10 let, ale zastavili. Takže to funguje. Jediná výjimka nastala u výjezdu na dálnici A1 (i.e. hlavní tah London-Edinbourgh, čili taková trochu rušnější silnice), kde jsme navzdory výbornýmu místu čekali bezmála hodinu. Výjimka, co potvrdila celosvětový pravidlo „čím hustší provoz, tím nepřekonatelnější se stává kabát odložený na zadní sedadlo problémem.“ Overall: stopování po Severní Anglii a Skotsku = excelentní a doporučitelné!

Ten fousatej na obrázku prohlásil, že ten, kdo tam ty stromy zasadil, moc dobře věděl, co dělá. Já si to teda taky myslím. Taky jsem si myslel, že vzhledem k tomu, jak epický jsou tam západy slunce s výhledem na katedrálu, tam každej večer musí bejt alespoň jedna barbecue banda. Navíc když je to jenom 5 minut od Science Site (!) Ale ouha. Málo lidí ví o tomhle kouzelným místě. Lidi se asi bojí přelézt plot, co je tam beztak proto, aby odtud neutekli koně, co se tam tu a tam pasou. Ani na meditaci ani na piknik nenajdete lepší místo. Kouzelnější by snad mohlo být jen tehdy, kdyby tam namísto šesti stromů bylo stromů sedm. A že nejsem lakomej, tak vám prozradím, kde to je. Cestu už si musíte najít sami…

Ve Skotsku se říká: „Když se vám nelíbí počasí, tak počkejte 5 minut.“ A tak to bylo a fungovalo. Od azura až po letní bouřku, která ukázala, že některé rozmary skotského počasí je nejlepší sledovat přes pintu skotského ležáku. Cesta Svatého Cuthberta začíná v Melrose (kouzelným to místě) a končí na Holy Island of Lindisfarne (místě snad ještě kouzelnějším). Celá cesta měří 100 km a na každém kilometru se dá najít bezpočet dalších kouzel. Ještě k tomu je výborně značená a nouze není o příležitosti, kde se ukrývat před letními bouřkami s avizovaným ležákem v ruce. Prostě nádhera. Napsal bych víc, ale raději o to více přiložím fotek…

University of Durham je takový krásný ostrůvek akademické angličtiny, který ovšem plave na rozbouřených jazykových vodách severní Anglie. V prostorách univerzity je snadné nechat se ukolíbat pocitem, že už v angličtině rozumíte úplně všemu. Stačí ale udělat pár krůčků z univerzitních prostor a můžete být v pěkným lese. Velikonoční vandr mi to opět potvrdil. Lidé se se mnou po celou cestu rádi dávali do řeči. Ale občas jsem si říkal, jestli mě v noci někdo potají nepřevezl do Holandska…

Lidé v severní Anglii, zejména v Newcastleu a okolí, mluví tzv. Geordie akcentem. Že to celé není jen tak, dokazuje i zmínka v univerzitním průvodci pro mezinárodní studenty:

…the Geordie people are usually very warm and welcoming but at times...

Jako každý Zelený čtvrtek jsem si i letos jako správný post-hipster pustil Jesus Christ Superstar. A přitom si osmažil řízky. Vepřový…

Dodíváno. Dosmaženo. Sbaleno. Ale stejně pořád nemůžu vyrazit. Čekám na pošťáka, co mi má přinést mapu. Vyhlídnul jsem si super trek na hranicích Skotska a Anglie a na e-bayi k němu zakoupil mapu. Ale byly tři a pošťák nikde. A tak jsem nevěděl coby. Počkat? Vyjet bez mapy? Nakonec jsem si řekl, že si nemá cenu kvůli blbýmu pošťákovi, co může přijít třeba až s pomlázkou na velikonoční pondělí a nebo taky nikdy (nakonec přišel na Bílou sobotu, pozn.ed...