Měsíční Prosinec 2013

Milí kamarádi,

když jsem před třemi měsíci blog zakládal, nebyl jsem si vůbec jist, zda se najde někdo ochotný ho číst…

(ejhle, rým, to jsem ani nechtěl)

Ale protože se našli lidé, co jej nejenže byli ochotní číst, ale i je to prý docela bavilo,

byl jsem nejen ochotný jej dále psát, ale docela mě to i bavilo.

A tak s psaním nepřestanu ani v roce 2014.

Vám všem přeji vše dobré v novém roce,

a abyste  nikdy nezapomněli na to, že „to, co nejvíc chcete, je dělat si co chcete“…

Díky za přízeň,

v příštím roce zpátky z Bradavic…

… PN{w}

Čti více

Prozatím jsem vyzkoušel varianty 2. Pojďme mrknout na každou z nich:

1) Praha => Newcastle => Durham

Asi zdaleka nejtypičtější varianta. Letenky Praha => Newcastle začínají od aerolinky Jet2.com od 1200,- za jednosměrný let. (Doporučuji ten let hledat přímo na jejich stránkách, protože když budete bookovat třeba z Pelikána nebo Skyscanneru, platíte nějakou blbou provizi). Už z jejich stránek je patrné, s kým máte tu čest – počítejte s tím, že se tuto levnou sazbu snaží dohnat různými tríčky, jak už to nízkonákladové aerolinky umí (asi 50x vám přijde nabídka na levné ubytování a levné parkování, zpoplatní vám online check-in, dají vám pokutu, když si zapomenete letenku vytisknout, v letadle vám budou cpát letáky s voňavkama a za dvojku sodovky zaplatíte 3.30 Ł)...

Letenky z Newcastleu nám na Vánoce podražily, a tak jsem to domů vzal přes Londýn (snad v domnění, že ušetřím). Při té příležitosti mi Vláša (v současnosti studentka Middlesex University) ukázala to město nad vodou, s vůní, která včelstvo nepustí, co funguje samo, spolu, spolehlivě nahoru a dolu. Přidávám pár foteček z toho výletu a taky 10 věcí, co mě v Londýně vyndalo v pořadí více než náhodném…

1) Oxford street

Připadá vám Václavák plnej lidí? V porovnání s Oxford Street vám bude připadat jako stínadelská ulička, kde si můžete trénovat skákání panáka bez obavy, že vás někdo uvidí a bude se vám smát. Ani v Asii jsem neměl takovej pocit obklopenosti. Spolu s vánoční výzdobou smrtelná kombinace...

Že je Hasan blázen do fotbalu jsem již líčil. Tak jako někdo sní o tom zažít stav bez tíže, povozit se na žirafě či pozvat na drink Norah Jones, je Hasanův největší myslitelný sen vidět na vlastní oči El Clásico (to je když hraje Barcelona s Reálem pro ty, co neví… to je když hrajou bílý s pruhatejma, pro ty co pořád neví)…

A proto nás všechny od samého začátku lanařil na fotbal do Newcastleu. Když nám ale řekl cenu za utkání, každý z nás jen nahlas oddechl (už nevím přesně, ale bylo to něco mezi 50-70 Ł – pro vytížená utkání je totiž nutné stát se členem fanklubu, což není zrovna levná sranda). Když má ale člověk sen, tak si málokdy dá pokoj. A to byl i Hasanův případ...

Květ z úpatí hory,

Co dal jsem ti do klína.

Jiný nosí na svém pásku,

s tebou usíná.

Ó v horách, horách,

Strmé strže, ostré ledy,

Hledám cestu k svojí milej.

Naposledy.

Květ z úpatí hory,

Uvadl a čas jej svál,

I když zkusíš všechny cesty,

Nepopojdeš dál.

Ó v horách, horách,

V hustých mračnech mezi městy,

Sníh tu pokryl tam i zpátky,

Všechny cesty.

Ó v horách, horách,

V hustých mlhách vadnou květy,

Uvízl jsem na rozcestí.

Mezi světy.

(turecká lidová)